Máte také knihy, na které prostě nezapomenete? Které vás natolik obohatily, že je s radostí doporučujete dál?
Ne vždy jsem obsedantně četla :). Mamka mi jako malé čítávala různé knížky. Třeba Cesty formana Šejtročka. Nevzpomínám si přesně na žádné příběhy, ale živě vidím obraz vozu taženého koňmi na tmavě zeleno-hnědé obálce a mamku, která drží knihu v ruce a pravidelně předčítá. Emoce spojená s touto vzpomínkou je tolik silná, že jméno Šejtroček mi v hlavě zůstalo, aniž bych se s ním od dětství kdy setkala. Lásku k příběhům a knihám jsem v srdci znovuobjevila později.
K láskce ke knihám mě přivedla maminka.
Ne vždy jsem vášnivě četla. Mamčina knihovna byla plná knih a knihy byly oblíbeným dárkem k Vánocům, svátkům i narozeninám. Jako malá jsem to nevnímala jako něco speciálního. Četla jsem povinnou četbu, s nechutí psala čtenářské deníky a potom četla dívčí romány. Pak ale přišla doba, kdy jsem si četla pramálo. A popravdě – nebyla to moc úspěšná doba :).
Zřejmě abych to dohnala, stalo se mi pak v Emirátech, kdy jsem často bývala sama, čtení návykem. A později až posedlostí. Knihu jsem s sebou měla všude. V letadle, vlaku, autobusu, autě, i při cestě na nákup. Neopustila můj batoh ani kabelku, kdykoliv jsem se hnula z domu. Měla jsem určité „šílené“ čtecí období. 300 knih za rok. Nesmysl? Pravda? Posuďte sami, co je možné. Ve formě jsem schopná přečíst pět knih za týden. A ano, tehdy to byla jízda. Byla jsem nenasytná. Touha vědět se probudila k životu a prostě nešla zastavit. Takže teď zabírá moje knihovna půl stěny obýváku a některé už putovaly dál.
If you saw my library, you would be impressed.
Jim Rohn
Tady je tedy seznam několika knih, které můj život silně ovlivnily. Transformovaly moje myšlení. Mé nahlížení na svět i na sebe sama. Můj způsob komunikace. Mé vnímání. Některé zcela změnily můj světonázor a přinesly zásadní pochopení rodinných příslušníků a všech událostí v mém životě jako správných a naprosto vhodně zasazených do rámce mého života. To puzzle je zpětně neuvěřitelně pestré – dramata, pády, nečekané výšiny, rozverné skotačení i hluboké prožitky a vášnivé scény. Na prahu čtyřícítky nutno dodat, jsem ráda, že je klid :D. Kniha ale i v klidu zůstává pevnou součástí mých přátelských vztahů :).
„Mimo psa je kniha nejlepší přítel člověka. Uvnitř psa je moc tma na čtení.“
Laurell K. Hamilton
Tak už ke knihám (seznam by mohl být delší, možná budu rozšiřovat). Máte-li dotaz a prosbu o tip na konkrétní téma, jsem tu pro Vás.
Alchymista – Paolo Coelho (většina jeho knih mě v období depresí držela nad vodou)
Nektar pro duši – Vladimír Dubovskij
Miluj svůj život – Louisa Hay
Hovory s Bohem – Neal Donald Walsh
Požádej a je Ti dáno – Ester a Jerry Hicks
Síla pozitivního myšlení – Norman Vincent Peale
Pět jazyků lásky – Gary Chapman
Pět jazyků omluvy – Gary Chapman
Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše – John Gray
I am enough – Marisa Peer (celkově všechna její volně dostupná videa na youtube a další nedostupná, ke kterým jsem se dopracovala)
Uzdrav své tělo – Louisa Hay
Co nám tělo říká – Miroslav Hrabica
Mnich, který prodal své ferrari – Robin Sharma
Muž, který chtěl být šťastný – Laurent Gounelle
Nenásilná komunikace – Marshall Rosenberg (velmi speciální místo)
Jak se zbavit brýlí aneb moudrost hlupáka – Mirzakarim Norbekov
Secret law of attraction – Talane Miedaner
The relationship handbook – George S. Pransky
Poselství od protinožců – Marlo Morganová
Život mezi životy – Michael Newton
„Kniha ke čtení není ta, která přemýšlí za vás, ale kniha, která vás donutí přemýšlet.“
Harper Lee
Někdo si myslí, že si knihu přečte, pokýve hlavou na souhlas a hotovo. Ale zamyslet se a nabytou moudrost aplikovat, to už je jiný kalibr. Klienti mi často říkají, že knihu četli, ale obsah si nepamatují. Nebo že s knihou souhlasili a pomohla jim. Ale když se zeptám jak, tak nevědí.
Při čtení „důležitých“ knih jsem si dělala výpisky. Knihy, které mě vážně zaujaly, jsem nenechala jenom v hlavě. Šly i na papír…. A díky tomu ve mně poselství a jejich moudrost zůstala.
Mám štěstí, že mě čtení baví :). Naplňuje mi několik potřeb najednou. 1. potřebu duchovního společenství s lidmi podobného ražení jako jsem já :). S lidmi, kteří milují moudrost a její sdílení. 2. potřebu poznání. Získávání nových informací. Nadhledu i hlubších poznatků. 3. potřebu růstu a zároveň i přispívání. Cokoliv čtu, čtu s tím, že to pak mohu předat dál. Což je mimochodem nejlepší způsob učení se. Učte se tak, jako byste to chtěli učit dál :).
„Čtení mne baví, velmi. Pokud bych si mohl zvolit svou smrt, tak bych se chtěl učíst. Ale fakt pořádnými knížkami.“ — Jiří Trávníček český literární historik
Pár dalších krásných citátů o čtení
Nemáte čas číst a přesto chcete znát moudrost věků?
Zajimalo by vás, co se člověk může dozvědět ze stovek knih tak zásadního, aby mu to změnilo život?
Při vaší poptávce vám ráda shrnu, co jsem se dozvěděla ve stozích knih na svých přednáškách.
