Křičí, nadává, vysvětluje! Váš obranný systém bliká na poplach, srdce v pohotovosti. Adrenalin stoupá, krev se přesouvá do svalů.
Jste připraven se bránit, útočit nebo utíkat, rozhodně ne ji chápat.
Chápu!
Jenomže ona za to nemůže :).
Paní při sezení vyjadřuje své rozhořčení…. Používá věty jako:
„Cítím, že mě nechápe, nevnímá. Bolí mě a ubližuje mi, že si psal s xy. Mám tam blok, nemám to vyřešené. Vadí mi, že tráví čas tam a tam. Nedokážu mu odpustit, jak je sobecký…. „
Slyším její bolest a zároveň bolestně neefektivní způsob vyjadřování nenaplněných potřeb.
Na konci sezení se dostáváme k: „Potřebuji se cítit milovaná. Potřebuji pozornost. Stačilo by mi, kdybys mě, když jsem „hysterická“, pevně chytil a řekl, vidím, že jsi rozrušená. Že se zlobíš. Jsem tady pro Tebe, miluju Tě. Řekni mi prosím, co se děje….
Potřebuju se cítit milovaná.
Pro muže nakonec upravujeme jen na drž mě a nepouštěj….
Pohled terapeuta: Všichni chceme být plně přijati ve všech svých stavech a emocích. My ženy chceme po partnerech ale často reakce, které jsme chtěly jako děti od svých rodičů. Bezpodmínečné přijetí. Vyslechnutí a porozumění. Neuvědomujeme si přitom, že pro partnera je často hrdinský výkon – nasadit brnění, štít a vyrazit proti šípům a střelám vstříc lásce a pevnému objetí….
Co tedy s tím?
Ženy – učme se vyjadřovat svoje pocity, potřeby a prosby konstruktivně – nejlépe bez šípů a střelných zbraní. A když to bez nich nejde, upozorněme prosím, že teď právě je zvýšení hlasu nezbytné, protože jinak by se nám něco přihodilo. A radši hysterie než infarkt, že ano? (mimochodem pojem „hysterie“ z latinského hyterica passio, doslovně „děložní utrpení“, odvozeno z řeckého slova ὑστέρα (hystera) – děloha, jsem kdysi slyšela vysvětlen jako NEODBYTNÁ POTŘEBA LÁSKY A POZORNOSTI)
Hysterie – neodbytná potřeba lásky a pozornosti.
Muži – učte se přijít nás obejmout a nepustit. Jen prostě držet, ať křičíme a vyčítáme sebevíc. Prosíme a bojujeme totiž za LÁSKU A JEJÍ UDRŽENÍ/UJIŠTĚNÍ tou nejsilnější zbraní, která nám byla dána do vínku – svým hlasem a výřečností. (Hlasem, který dokáže být tak jemný, něžný. Hladivý, vzrušující. Když je správně naladěn :))
Ujisti mě o své lásce! Prosím!
Dokud křičíme, tak nám na Vás VELMI záleží! A pokud nás neobejmete, pokud stokrát odejdete nebo naše pocity zlehčíte („Nebuď hysterická!“), tak postupně přestaneme vyjadřovat svoji potřebu úplně. A jakmile „složíme zbraně“, rezignujeme, tak časem není koho ujišťovat a objímat. Místo zapálené, energické, vášnivé ženy, která vám v ujišťujícím náručí roztaje, začne kolem vás chodit šedý popel bez víry…
PS: Možná ….. bude někomu vyhovovat klid a ticho spáleniště 
…. ale jak dlouho?
…. ale jak dlouho?
