Nemluvte o tom, co vás nudí a nedělejte, co vás nebaví.
Tedy – mluvte o tom, co vás nabíjí a dělejte, co vás baví a hlavně, co vám prospívá.
Zkaženou rybu byste nesnědli, ale zkažené řeči občas posloucháte, nebo co hůř, říkáte je sobě sami?
Mobil si nabíjíte každý den, ale sami sebe tak jednou za týden na půl minuty? Možná přeháním. Ale zamyslete se sami.
Nejradši byste řekli NE, ale řeknete ANO. Aby to náhodou nebylo blbý? Nebo naopak místo ano BĚHU, CVIČENÍ, SALÁTU, VYPNUTÍ MOBILU, ČETBĚ, PROCHÁZCE V PŘÍRODĚ řeknete ne, protože se Vám prostě po příchodu z práce už tak šíleně moc nechce?
Jak často říkáte sami sobě NE, na tohle nemám čas, to je ztráta času a jdete znovu uklízet a připravovat oběd na zítra a na nákup a úkoly s dětmi…? A potom občas výbuch, že už toho máte dost? Děláte to, protože „to prostě musíte udělat“, „nikdo to za vás neudělá“ a výkon baterie klesá a klesá… Jste udřená a udřený a potom často podrážděná či podrážděný a netolerantní a s výkonem baterie klesá i tolerance k chování dalších členů domácnosti. Úsměv na tváři zřídka kdy a kvalita vztahů trpí a klesá společně s tím, jak klesá procento Vaší baterie.
Jak vám je? Když baterie hlásí „NABIJ MĚ“, a vy i přes blikající červenou děláte něco, co nechcete. Ale myslíte, že byste měli.
Nebo neuděláte to, co víte, že by Vám prospělo, ale dáte přednost pohodlí, které „nenabíjí“.
Vnímáte stav své baterie? A víte, co dělat, abyste se nabili?
Pokud ne, nejprve vás uklidním. Proč se k sobě samým my lidé často chováme hůř než ke svému mobilu? Protože máme 2 mil let starý mozek, který má hlavní úkol, udržet nás naživu, ochránit nás před nebezpečím a šetřit naši energii na horší časy. Nebo pro případ, že bychom museli hodně rychle utíkat. Tudíž se nám nechce dělat něco nového, co vlastně není tolik potřeba (jít běhat, číst, jíst něco zdravého :D). A říkání ANO tam, kde bychom nejradši řekli ne, děláme z důvodů emocionálních potřeb – cítit se milovaný, přijatý, oceněný, uznaný.
Jenomže teď už nežijeme v jeskyni. Nesbíráme si kořínky ani nelovíme mamuty a ani netrávíme většinu času na poli, či péčí o hospodářská zvířata – tedy většina z nás. Tudíž je potřeba se přizpůsobit novým podmínkám (sedavým a mentálně náročným) a nabíjet se i jinak než jen spánkem. Nepotřebujeme šetřit energii jezením medu a střádáním tukových zásob, naopak potřebujeme ji zdravě spotřebovávat, abychom se přirozeně nabili.
Takže:
- Dělat věci pro druhé je skvělé, ale jedině, když je to z bezpodmínečné lásky. Ne proto, aby nebyl druhý smutný, ukřivděný či naštvaný. Ale proto, že miluji. A že nic neočekávám zpátky. Opačný případ se dříve či později vymstí oběma zúčastněným stranám.
2. Dělat věci pro sebe je důležité a potřeba. Protože jinak brzy vyhoříte a už nebudete mít, co pro koho dělat, protože s vámi nikdo nebude chtít být.
3. Pokud nevíte, co dělat, abyste se nabili:
- sepište si seznam svých oblíbených činností a pro sebe prospěšných činností (které třeba odkládáte). A každý den jednu, dvě, tři dělejte.
- najděte si nějaký vzor. Někoho, kdo energií srší a zjistěte, jak to dělá. Kopírujte úspěšné. Sledujte svůj vzor a nechte se jím pravidelně inspirovat, dokud Vám jeho návyky nepřejdou do krve.
- vyřaďte ze života aktivity a lidi, po setkání s nimiž, se cítíte vyčerpaní, nebo najděte příčinu, proč to tak je a odstraňte ji (např. drby, negativní řeči o čemkoliv, pokud přesahují mez přátelského sdílení, nerovnováha výdeje a příjmu – ano i v přátelství, návyky a rituály, které vám nesvědčí – kouření, kobliha každý den k snídani, TV každý den po práci… )
- obklopte se lidmi, kteří vás inspirují a motivují. Stáváme se průměrem pěti lidí, se kterými se nejvíce stýkáme. I kdybyste měli začít s knihou nebo oblíbeným motivátorem na internetu. Lepší než být sám a nikam se neposunout nebo obklopen přáteli, s nimiž stagnujete nebo se vybíjíte.
Přeji Vám úspěšné zbavování se návyků, které vám neprospívají a zabudovávání takových aktivit do života, které vás povzbuzují a nabíjí.
