Umíte si představit, že byste žili bez emocí?
Emoce jsou klíčový nástroj, který pomáhal lidem přežít.
Evoluční psychologové považují emoce za klíčový nástroj, který pomohl lidem přežít. Když pravěký člověk potkal nebezpečné zvíře, pocítil strach, jeho tělo spustilo poplach a zahájilo stresovou reakci: „bojuj nebo uteč!“. Zachránil se díky tomu, že reakce v mozku byla velmi rychlá. Emoce nás informují o tom, co je příjemné, nechutné nebo nebezpečné. Učí nás tak, které situace vyhledávat a kterým situacím se vyhýbat.
Podněty, které nás ohrožují v dnešním životě, často vnímáme jako nepříjemné, ale jen výjimečně ohrožují naše přežití. Naše tělo však může například na dopravní zácpu nebo zvýšený hlas nadřízeného reagovat úplně stejně, jako pravěký člověk na nebezpečné zvíře.
Vyplavení stresových hormonů nám již dnes neslouží k přežití tak, jako kdysi.
Naopak nás často nadměrně zatěžuje. Před tygrem člověk prostě buď utekl a byl zase v klidu, nebo ho tygr zabil. V dnešní době často reagujeme na vnější podněty jako kdyby byl tygr na každém kroku. Proto je potřeba na regulaci emocí používat „nové“ mechanismy. Vyvinula se šedá kůra mozková, která k takové regulaci slouží. Stalo se vám někdy, že jste se procházeli po zahradě a náhle jste odskočili v domnění, že jste uviděli hada? Srdce vám začalo prudce bít, po těle proběhla husí kůže a pocítili jste nával energie? Vzápětí jste si však uvědomili, že „had“ je pouze zahradní hadice, která se zaleskla na slunci? Tato situace dobře ilustruje dvě cesty zpracování emocí, které v mozku máme: jednu rychlou, nepřesnou a emoční, druhou pomalou, přesnou a racionální. Jak to vlastně funguje?
Řekněme, že v lidském mozku jsou z hlediska evoluce ve skutečnosti mozky tři. Tyto mozky se postupně vyvinuly v procesu evoluce. Nejstarší je „plazí mozek“, který řídí základní fyziologické funkce, např. dýchání, spánek, krevní oběh nebo reflexy. Tento mozek ještě nezná emoce, nedokáže se potěšit, vystrašit ani naštvat. Typické chování u mozku plaza je instinktivní: agrese, dominance, bránění svého teritoria, nebo rituály prováděné při páření. Pokud je had v ohrožení, reaguje instinktivně a ihned nepřítele bez jakýchkoliv projevů emocí uštkne.
Plazí mozek (ještěrka) nezná emoce.
S potřebou udržovat tělesnou teplotu se postupně zvyšoval celkový metabolismus, což vyžadovalo změnu. Z čichových laloků se vyvinuly struktury mezimozku a limbického systému. Limbický systém se spojuje se vznikem emocí. Tomuto emočnímu mozku se také říká „tygří nebo savčí mozek“. Souvisí to s tím, že tygr/savec se nejprve rozčílí a teprve potom zaútočí. Savci mohou prožívat nesčetnou škálu emocí – strach, smutek, radost, překvapení, znechucení, zklamání…
Savčí mozek je centrem emocí.
.Třetí, nejvyšší systém mozku, je neokortex. Zvýšení podílu objemu mozkové kůry v mozku, zejména v oblasti čelních laloků a prefrontálního kortexu, nám umožnilo osvojit si jazyk, plánovat, uvažovat abstraktně a také zpracovávat emoce „racionálním způsobem.“ K rychlé a nepřesné cestě zpracování emocí přes limbický systém jsme si vytvořili pomalejší a přesnější alternativu. Jaké to má funkce a výhody?
Neokortex (Prefrontální kůra mozková – Neo) umožňuje lepší zvládnutí náročných situaci.
Dokáže eliminovat negativní prožitkové i fyzické složky emocí. Tygr/savec v nás se tedy rozzuří, ale neokortex ho dokáže zase zkrotit. Individuální rozdíly jsou i v tom, jak snadno se náš tygr rozzuří. Pokud zpracováváme ohrožující podněty více emočně, pomocí limbického systému, posilujeme v mozku tuto cestu. Pokud naopak využíváme zejména prefrontální kůru, budeme emoce schopni lépe regulovat. Negativní emoce se mohou odrazit do celého života člověka – ve formě fyzických symptomů (psychosomatická onemocnění), zhoršením kognitivních funkcí, problémy ve vztazích, či v sebepojetí.
Výzkumy emoční regulace v mozku prokazují, že farmakoterapie i psychoterapie dokážou mozek ovlivnit: Heller et al. (2013) zjistili, že u pacientů s depresí, kterým se v průběhu 6 měsíců stav nejvíce zlepšil, se také nejvíce zvýšila aktivita prefrontální kůry.
Mozkové laloky se dají posilovat tak, jak se posilují svaly, tedy různým cvičením. Díky obrovské neuroplasticitě můžeme mozek „přeprogramovat“ vytvářením nových synapsí (spojení mezi neurony). Prefrontální kortex se prokrvuje a rozvíjí, když zaměřujeme aktivní pozornost na učení, plánování či řešení problémů. Odměnou nám bude kromě rozvoje kognitivních funkcí i schopnost lépe zpracovávat negativní emoce.
Více o částech mozku zde.
